Trošku jsem si přispala, po té cestě to jinak nešlo, a pak se hned vydala do centra. Od hostelu je to asi 5 minut.
V Tescu jsem si koupila oběd. Mají tu na něj skvělé akce. Když si koupíte hlavní jídlo (sendvič, salát atd.), k tomu svačinu (jablko, celer atd.) a pití, zaplatíte pouze 3 libry, i když normálně by cena byla třeba i přes 5 liber.
Spolu s jídlem jsem se vydala dál. Zamířila jsem do zdejšího Primarku, opět jsem neodolala. Tímhle tempem povezu domů další tašku.
Pak už jsem šla po Sauchleuch a Buchanan Street, kde je spousta obchodů.
Mým hlavním plánem bylo vidět místa, kde se natáčel můj oblíbený seriál, takže jsem navštívila Merchant City, kde se mi povedlo najít kavárnu Trans-Europe Cafe, kam chodívali. Také jsem hledala restauraci.
Po nalezení těchto míst jsem zamířila do Glasgow Green, neboli zdejšího parku. Tím jsem došla až k zimním zahradám a People's Palace.
Pak už mé kroky vedly podél břehu - najít most, který byl v seriálu mnohokrát ukazován. Pěknou chvíli jsem šla, než jsem ho našla.
Díky tomu jsem se dostala až za zdejší hlavní dopravní silnici, takže jsem chvíli sháněla podchod, abych se dostala zpět do centra.
Také jsem narazila na první lidi v kiltu a ještě k tomu hráli na dudy.
Atmosféra v Glasgow je neuvěřitelná a myslím, že se zařadí na místo hned za Brightonem.
Počasí tu také stojí za zmínku. Jednu chvíli je tak šílené teplo, že rychle sundáváte vše, co na sobě máte. Za pět minut je tak šílená zima, že se oblékáte, poté do toho začne pršet.
Jo, už mi bylo řečeno, že našemu dešti říkají kapání či poprchávání. To, co oni nazývají deštěm, my bychom tu nepřežili. Také jsou strašně sarkastičtí a ironičtí (to je pro mě ráj) a říkají si Glaswegians.
Jo, a mají tu prý jen dvě roční období. Červenec a ten zbytek. Celý den bylo kolem 16 stupňů a já neustále sundávala a nasazovala bundu.
A ty kopce tady. Hrůza.
Ale město je nádherné, ty budovy jsou takové zvláštní, zajímavé. A ten akcent tady. Občas mi přijde, že tu nemluví, ale zpívají.
Žádné komentáře:
Okomentovat