Krátce po 1 v noci dorazil na nádraží Gloucester Green v Oxfordu autobus směr Blackpool, můj autobus do Chesteru. Ještěže nepršelo, stačila ta zima.
Sedla jsem si a ani ne za 15 minut začalo brečet dítě. A brečelo, a brečelo, a brečelo... Celou cestu až do Chesteru a asi zřejmě i pak dál. Vtipné bylo to, že před nimi seděl chlápek, co už začínal být naštvaný a říká jí: "Excuse me, can you like sit in the back?" (Promiňtě, ale mohla byste si sednout dozadu?) A jelikož výslovnost slov "back" (vzadu) a "bag" (taška) je tu stejná a paní asi slyšela jen to poslední slovo, sundala si tašku a dítě pokračovalo v brečení dál. Chlápek po asi pěti minutách vstal a šel si sednout jinam.
Všimla jsem si zajímavé věci, že před každým kruháčem při cestě do Chesteru jsou asi 200m před ním hupy, a to po celých těch 200m. Byli jsme tak naklepaní, že jsem byla ráda, že v 5 hodim vystupuji.
Pršelo, ve městě nic otevřeného, tak jsem si sedla na lavičku pod stromy, kam moc nepršelo. Čekala mě ještě dlouhá doba do 4 odpoledne na ubytování.
Kolem 7 jsem si prošla celé centrum, všude klid, takže jsem si v klidu fotila. Poté jsem zalezla do místního McDonaldu, protože byl déšť silnější a silnější.
O dvě kafe a 3 hodiny později jsem pobrala batohy a vyšla do centra znovu, abych našla něco k jídlu.
Po hodině hledání jsem vlezla do Icelandu a popadla těstoviny, první skoro normální jídlo za 14 dní.
Celou dobu nebylo zrovna teplo a poprchávalo, takže jsem trávila dost času v místních arkádách.
Ve 4 hodiny jsem se vydala zaklepat na dveře mého hostelu, od centra je asi 5 minut a od autobusového nádraží je to asi 15 minut.
Přivítal mě milý vlastník a hned věděl mé jméno, aniž bych se mu ještě stihla představit. Ubytoval mě do pokoje po 4 se dvěma staršími pány. Jeden tam žije už dva roky a druhý je Ind žijící v Londýně, co je tu na služební cestě. Řekla jsem mu, že je to v pohodě, protože stejně se tam jen vyspím a zase půjdu. Pokoj má vlastní koupelnu, což je fajn.
Po osmé přišla do pokoje vcelku pozvláštní paní. Neustále kašlala a něco si pro sebe říkala, takže jsem hned popadla sluchátka a na notebooku si pustila seriál.
(Teď vás zdravím z náměstí.)
Žádné komentáře:
Okomentovat