sobota 17. srpna 2019

48.den - Neapol - (15.8.)

Dnes jsem se chtěla jen poflakovat po městě. Už začínám být unavená, jak každý den chodím x kilometrů. V Neapoli moc památek není, tak jsem si je nechala až na zítra.

Ráno jsem se tedy vydala směr - ani nevím. Prostě jsem šla tam, kde jsem si myslela, že je pobřeží. Náměstí Garibaldi je teda něco! Šílené. Je hned u nádraží a je to teda katastrofa. Plno podivných lidí, bezdomovců, neskutečný nepořádek, smrad...fakt hrůza. Hlavně je to asi 3 minuty od mého hotelu. 

Náměstím jsem rychle prošla a zamířila jsem ulicí, kterou šlo hodně lidí. Narazila jsem na obrovský trh. To byl zážitek. Děti prodávající cigarety, do toho prodejci ryb, kteří opravdu žádné hygienické zásady nedodržovali, oblečení se válelo po zemi. Neapol je jedno z nejchudších evropských měst a v této části to je fakt znát. 

Ulice byl pouze pěší, ale najednou okolo vás profrčí skůtr, který veze tři lidi, nebo na něm jede dítě. Musím říct, že tohle bylo pořádné uvítání do tohoto města. 

Odtud jsem došla k hlavní silnici u moře. Další otřesný zážitek. Podél celé ulice bezdomovci...do toho toulaví psi...někteří na pokraji sil. To mi dalo celkem zabrat a proto jsem se rychle vrátila na hlavní ulici, která měla být podle recenzí jedna z těch lepších. Uff. Byla. 

Prošla jsem si nějaké obchody, občas nakoukla do zapadlé uličky, kde všude visí z oken prádlo. Domy jsou hodně sešlé. Jako z filmů. Nedá se to ani slovy popsat. Je to tady prostě úplně něco jiného než je ta Itálie, na kterou jsou lidé zvyklí z Říma, Milána...

Po cestě jsem objevila menší pizzerii, která prodávala půlky pizzy. Ideální oběd, který byl následován zmrzlinou. Právě Neapol je domovem pizzy. Název pochází z neapolského dialektu. Vznikla tu pizza Margherita a neapolský recept je jedním z nejtajnějších.

Nějak jsem se dostala na jednu z nejznámějších ulic, která je plná malých obchůdků a má na šířku sotva 5 metrů. Taky je plná turistů. 

Zpátky jsem se vrátila opět stejnou hlavní ulicí. Opět na náměstí Garibaldi. 


Moc bych chtěla Neapol popsat, ale to se opravdu nedá. Je to tu úplně jiný svět. Jsem ráda, že jsem sem jela. To rozhodně. Ale na tohle člověk asi není připravený. Když si odmyslíte pár věcí, tak je to tu skvělé. Jo, a policie tu je na každém kroku. Jen tu dopravu by mohli trochu řešit. 

Žádné komentáře:

Okomentovat