Den odjezdu z Paříže nastal. Ráno jsme popadli naše batohy a odubytovali se z našeho uzoučkého hotelu.
V plánu bylo, že se nejdříve stavíme v Mekáči na náměstí Bastille, ale bylo zavřeno, takže jsme pokračovali k přírodovědnému muzeu a Mekáči, ve kterém jsme byli hned po příjezdu.
Chvíli jsme se zdrželi a pak se vydali posedět na nábřeží, kde jsme zůstali až do druhé hodiny. Oba autobusy měly odjezd z Bercy Seine, takže jsme vyrazili spolu ještě nakoupit nějaké dobroty na cestu.
Regiojet přijel v 16:30 a já se tak rozloučila s našima a sestrou na další cca tři týdny a šla čekat na svůj autobus do parku Bercy.
Bylo krásně, takže to byla velká výhoda...jenže...autobusové nádraží Bercy Seine je teda katastrofa. Na WC se bojíte jít, strašně nepřehledné, špinavé...fuj, fuj. Park super, ale i tak jsem byla nucena jít hodinu předem dovnitř, aby se mi dostalo informace o nástupišti.
Asi dvacet minut před odjezdem naskočilo číslo nástupiště a já se tak vydala k mému autobusu, kde už bylo plno lidí. Strhla se doslova bitva o to, kdo nastoupí první. Šílené!
Nakonec i na mě zbylo místo u okénka a já tak aspoň mohla chvilkama spát. Vyjeli jsme ve 21:15 s tím, že do Barcelony dorazíme ve 13:00 dalšího dne.
No, nabrali jsme zpoždění. Hlavně tedy kvůli tomu, že se dělaly časté přestávky, protože se řidičům nechtělo uklízet WC a proto tedy zakázali jeho používání.
Do Barcelony jsme nakonec dorazili kolem třetí odpoledne. Vzala jsem si svůj batoh (naštěstí tam byl, batoh jednoho pasažéra se ztratil) a vyrazila na metro. Chtěla jsem původně jít pěšky, ale měla jsem toho plné kecky a chtěla jsem být co nejdřív na pokoji.
Do Hostal ElKano jsem dorazila chvíli po čtvrté. Mám svůj vlastní pokoj, i když wc a koupelna je sdílená.
Večer jsem ještě vyrazila do supermarketu pro nějakou večeři, ale jinak jsem se z pokoje nehla.
Žádné komentáře:
Okomentovat