Ráno jsme vstávali brzy, protože jsme měli naplánovanou návštěvu Eiffelovy věže a lístky, které jsme chtěli, nešly koupit online. Metrem jsme dojeli k parku, koupili si snídani a šli čekat do fronty.
Nejdříve musíte vystát frontu na bezpečnostní prohlídku a teprve poté jste vpuštěni do areálu. Když jsem byla v Paříži naposledy, dalo se normálně procházet všude. Teď je věž obehnána skleněným plotem a všude jsou bezpečnostní prohlídky. Dokonce jsme při čekání zahlédli Jakuba Štáfka.
Po projití bezpečnostní kontrolou jsme zamířili do fronty vedoucí k prodeji lístků. Fronty byly v tu chvíli dvě. Jedna na výtah a druhá na schody. Normálně je front více, ale jedna noha je právě v rekonstrukci. My si stoupli do fronty na schody, protože vyjít schody je zážitek sám o sobě.
Celkem jsme čekali asi hodinku. Fronty, které jsme viděli v sobotu večer, byly oproti tomuhle něco šíleného. I když jsme odcházeli, tak fronty byly snad třikrát větší.
Do druhého patra jsme vyšli po svých, pak se svezli výtahem až nahoru. Schválně jsme šli až v pondělí, protože bylo jasno a výhled byl tak super.
Po absolvování výšlapu jsme zamířili k exitu, který je okupován černochy a indy nutící vám vodu, upomínkové předměty atd.
Přešli jsme přes ulici na Palais de Challot, odkud je nádherný výhled právě na Eiffelovku. Všude jsou ale prodejci a neustále vás otravují.
Odpoledne jsme zamířili metrem do Creteil do Primarku. Pěkně jsme se svezli, protože jsme jeli až na konečnou přes 40 minut. Po výstupu z metra jsme byli celkem v šoku. Lidé vařící kukuřici v nákupním košíku jsou i na mě moc. :D
Je to docela zážitek, když v obchodním domě potkáte vojáky se samopalem. Něco jsme nakoupili a jeli si na hotel odpočinout, protože nás čekala ještě večerní projížďka po Seině.
V půl deváté jsme nastoupili na loďku, která s námi udělala hodinový okruh okolo známých památek. Bylo to naprosto úžasné.
Žádné komentáře:
Okomentovat