Ve čtvrtek ráno jsem si zabalila všechny věci a vydala se pomalu směr nádraží. Po cestě jsem posedávala po lavičkách a ještě naposledy sledovala denní ruch Kodaně. Kolem druhé jsem dorazila na nádraží, kde jsem si sedla ve Starbucksu a čekala na autobus, který měl odjet v 17:45.
V tu dobu jsem také na zastávce čekala a nic. Se mnou tam nervózně stepovalo několik lidí. Místní zaměstnanec Flixbusu nám několikrát oznámil, že má autobus zpoždění.
O dvacet minut později autobus najel na zastávku...jenže...celý pomačkaný a zalepený páskou. To by ještě tak nevadilo, ale nakonec mu ani nešli otevřít dveře. Čeští řidiči se rozčilovali a několikrát volali na dispečink. Ten jim to položil a oni, že nikam nepojedou. Takhle se dohadovali asi půl hodiny. Lidé už naštvaní. Já celkem taky, protože jsem pospíchala domů, abych si vzala letní věci a večer zase jela do Prahy na autobus.
No nakonec to dopadlo tak, že řidiči byli nuceni jet a my se tedy s hodinovým zpožděním vydali na cestu autobusem, který se dal otevřít jen z jedné strany a ještě hrozilo to, že vypadnou po cestě kufry.
Nějak jsme tu cestu zvládli a do Prahy jsme dorazili kolem 8:50. Rychle jsem popadla všechy své věci a utíkala na metro a poté z Prahy autobusem do Boleslavi, kde jsem si vzala vše, co jsem potřebovala a rychle jela k našim.
V 18:24 jsme nastoupili do vlaku (ano, na chvíli jedeme teď ve čtyřech) do Prahy, odkud nám jel autobus směr Miláno ve 23:00. Tentokrát jsem využila služeb Regiojetu.
Ani ten není neomylný a opět jsme nabrali zpoždění a to díky koloně ve Švýcarsku.
Do Milána jsme tak dojeli kolem 15:00, oproti původním 13:00. Nasedli jsme na metro a dojeli do stanice Palestro, odkud jsme šli asi 10 minut na naše ubytování. Bydlíme v bytě, který se nachází na pavlači, a jsme tak mezi místními. To je super.
Navečer jsme ještě vyrazili do místního supermarketu a ten výběr...no luxus. :-)
Skóre: čtvrtek-pátek = 15 hodin v autobuse, pátek-sobota = vlak - hodina a půl, autobus - 16 hodin
Žádné komentáře:
Okomentovat