Zpoždění si autobus udržel a do Kodaně jsme tedy přijeli chvíli po desáté. To mi ale vůbec nevadilo, protože jsem měla lístek na bus do Malma až na půl druhou.
Výstupiště/nástupiště Flixbusu je v Kodani hned u hlavního nádraží. Ale...je tak špatně značené, a hlavně vystupujete do cyklo stezky.
Nechtěla jsem čekat venku, i když už krásně svítilo sluníčko. Vydala jsem se tedy do budovy hlavního nádraží, kde jsem si koupila oběd a dřepla si na zem.
Když už mě bolel zadek, přesunula jsem se do Starbucksu na ledový čaj, kde jsem vlastně zůstala až do odjezdu.
Kolem jedné už jsem stepovala na nástupišti. Zmatek v tom, kde jaký autobus bude stát, se potvrdil, když jsem málem zmeškala bus. Stále všichni tvrdili, že to je on, pak nebyl no. :D
Jsem zvyklá, že Flixbus je zelený, tady byla ale změna a byl bílý.
Naštěstí to asi tušil a ještě před odjezdem obešel nástupiště, no pár lidem se ulevilo a rychle jsme přistoupili.
Stejně jako do Dánska i do Švédska jsme museli projít pasovou kontrolou. Tady ale byla i s rozhovorem, kam jedete, na jak dlouho...Vtipný, nejdřív si sem nechají dojet tolik přistěhovalců a teď se to snaží napravit. (Malmo je velice multikulturní město.)
Největším zážitkem byl přejezd mostu Oresundsbron (spojující Dánsko a Švédsko).
Kolem 14:50 mě vyhodil řidič v Malmu u hlavního nádraží. Do ubytování to je asi 15 min. Pokoj tu mám pro čtyři, zatím tu jsme tři (polka a švédka). S polkou se dá mluvit, švédka je taková zamlklá.
Chvíli jsem si odpočinula a pak se vydala prozkoumat nejbližší okolí. Parkem jsem došla k botanickým zahradám, mlýnu a hradu. Pak už jsem se jen toulala centrem.
Žádné komentáře:
Okomentovat